Zahraniční mise » Historie misí » UNPROFOR - mírová mise, 1992 - 1995, země bývalé Jugoslávie, 2250 příslušníků

UNPROFOR - mírová mise, 1992 - 1995, země bývalé Jugoslávie, 2250 příslušníků

Mise UNPROFOR byla ustanovena rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN č. 721 ze dne 27. listopadu 1991. O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší České a Slovenské Federativní republiky svým usnesením č. 27 ze dne 16. ledna 1992. Hned na to se ve Výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově urychleně stavěl československý prapor v síle 500 osob začleněných do tří rot.

Do jednotky byli zařazováni jen vojáci-dobrovolníci, kteří byli ochotni plnit úkoly nasazení na vysoké profesionální úrovni se schopností plně se podřizovat rozkazům a nařízením, které vyplývaly z mandátu OSN pro danou mírovou operaci. Dnem 7. března 1992 vstoupil v platnost mandát Organizace spojených národů pro ČSFR a 11. března téhož roku vydalo Federální shromáždění ČSFR souhlas k vyslání jednotky.

UNPROFOR

UNPROFOR

United Nations Protection Forces (1992 - 1995)

O dva dny později odletěla první skupina patnácti důstojníků Čs. armády do bývalé Jugoslávie. Pět z nich bylo určeno pro štáby UNPROFOR a deset tvořilo kontaktní skupinu důstojníků praporu mírových sil.

Pod velením podplukovníka Karla Blahny zaujal prapor prostor v oblasti Plitvických jezer na území dnešního Chorvatska (oblast tehdejší Republiky srbská Krajina - RSK). Příslušníci praporu působili v sektoru JIH, spolu s francouzským a keňským praporem mírových sil.

K nejdůležitějším úkolům zde patřilo: vybudování a zabezpečení činnosti na desítkách kontrolních a propouštěcích stanovištích (Check point), organizování mobilních pozorovacích týmů, včetně pozorovacích míst, dohled nad uloženými zbraněmi znepřátelených stran, ochrana chorvatské obce Podlapač, patrolovací činnost a humanitární pomoc. Ta spočívala například v ostraze a materiálním zabezpečení dočasného tábora pro přesídlence u osady Dolní Lapač, kromě toho byl zabezpečován i doprovod konvojů s humanitární pomocí nebo konvojů s uprchlíky z RSK do Chorvatska.

Po otevření srbsko-chorvatské fronty mezi Zadarem a Benkovací v lednu 1993, kdy byla činnost keňského a francouzského praporu z velké části paralyzována, se stal prapor zálohou velitele sektoru. Jako jediný funkční byl nasazen ke stažení blokovaných francouzských vojáků z oblasti Goleše, Drače a Karin Plaže.

Za dlouhodobou spolupráci s francouzským praporem a za záchranu životů jejich vojáků, plnících stejně jako naši vojáci mírové poslání v Chorvatsku, převzali čtyři příslušníci praporu vysoká francouzská vyznamenání. Tehdy operační důstojník podplukovník Petr Pavel, velitel roty major Karel Klinovský, operační důstojník major Stanislav Zaplatílek a psycholog podplukovník Pavel Jirkovský osobně převzali francouzský Válečný kříž z rukou francouzského ministra obrany Francoise Leotarda.

Po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky působil na území bývalé Jugoslávie ještě tři měsíce společný československý prapor.

Při vyhrocení válečného stavu v sektoru JIH počátkem roku 1993 si prapor Armády České republiky a Armády Slovenské republiky udržel akceschopnost a plnil úkoly mandátu a usnesení Rady bezpečnosti OSN v plném rozsahu, za což obdrželo velení praporu vysoké ocenění velení sektoru i celé mírové mise. V dubnu 1993 došlo k tragické události, kdy při dělostřelecké přestřelce mezi chorvatskou a srbskou stranou byl zabit jeden příslušník ASR a jeden voják AČR byl zraněn.

Koncem dubna 1993 nahradil společný československý prapor samostatný prapor mírových sil OSN Armády České republiky. Velitelem praporu se stal plukovník Vladimír Braun.

V září 1993 změnilo velení UNPROFOR praporu úkol a prostor dislokace. Hlavním posláním se tak stalo dosažení větší odolnosti nových stanovišť a plnění dalších úkolů podle rozhodnutí velitele sektoru.

Veškerá činnost příslušníků praporu mírových sil OSN a štábů AČR byla hodnocena velením mírové operace UNPROFOR kladně. Nebylo proto náhodou, že za vynaložené úsilí, odvahu a vzornou reprezentaci vlasti v zahraničí byla jednotka v prosinci 1993 přijata do řad Československých legií jako 42. jednotka, pokračovatelka slavných legionářských tradic.

Na základě rozhodnutí Parlamentu České republiky byl vojenský kontingent českého praporu v období od února do března 1994 posílen o dalších 480 osob a celkově dosáhl počtu 958 příslušníků. Celkově byl prapor rozšířen o další mechanizovanou, průzkumnou a ženijní rotu, protitankovou četu a polní chirurgickou nemocnici. Od dubna 1994 byl velitelem tohoto praporu plukovník Vojtěch Seidl. Prapor i nadále působil na území tzv. Republiky srbská Krajina, kde střežil prostor o rozloze 1918 km2 a hranici oddělující znesvářené strany v délce kolem 90 km.

Velitelé praporů česko-slovenské armády a Armády České republiky v operaci UNPROFOR:

podplukovník Ing. Karel BLAHNA
  • velitel Československého praporu mírových sil v UNPROFOR
  • březen 1992 - duben 1993
plukovník Ing. Vladimír BRAUN
  • velitel praporu Armády České republiky v UNPROFOR
  • březen 1993 - duben 1994
plukovník Ing. Vojtěch SEIDL
  • velitel praporu Armády České republiky v UNPROFOR
  • duben 1994 - březen 1995
podplukovník Ing. Ĺudovít CIROK
  • velitel praporu Armády České republiky v UNCRO
  • duben 1995 - leden 1996